Článek XIII. Postupimské dohody
XIII. Spořádaný odsun německého obyvatelstva
Konference dospěla k této dohodě o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska:
Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun musí být prováděn spořádaně a lidsky.
Poněvadž by příliv velkého počtu Němců do Německa zvětšil břemeno, které již doléhá na okupační úřady, soudí, že tento problém by měla zkoumat především Kontrolní rada a přihlížet při tom zvláště k tomu, aby tito Němci byli spravedlivě rozděleni mezi jednotlivá okupační pásma. Dávají proto svým zástupcům v Kontrolní radě příkaz, aby co nejdříve svým vládám oznámili, kolik takových osob už přišlo do Německa z Polska, Československa a Maďarska, a aby podali odhad, v jaké době a jak rychle by mohly být provedeny další odsuny vzhledem k nynější situaci v Německu.
O tom se současně uvědomují československá vláda, polská prozatímní vláda a kontrolní komise v Maďarsku se žádostí, aby zatím zastavily další vyhošťování (expulsions), dokud zúčastněné vlády neprozkoumají zprávy svých zástupců v Kontrolní radě.
***
Postupimská dohoda obsahuje termíny transfer, přesídlení, odsun, vyhošťování. Nezná termín vyhnání. Přesto jej tzv. sudetští Němci a někteří němečtí historici používají. Jejich spolupracovníci v ČR, včetně K. Schwarzenberga, také mluví o vyhnání Němců.
Z hlediska mezinárodního práva je termín vyhnání používán důvodně tam, kde stát svým jednostranným aktem vyhnal část svého obyvatelstva. Tam, kde je vyhnání, tam je také právo vyhnaných na náhradu škod vyhnáním jim vzniklých a event. i právo na obnovu původního stavu.
I laik pozná rozdíl mezi vyhnáním a přesídlením. Na „českém“ Ministerstvu zahraničních věcí však přesto se mluví o vyhnání Němců, k tomu snaživci ještě dodávají, že tito byli vyhnání ze své vlasti.
Německé obyvatelstvo z Československa po druhé světové válce bylo přesídleno, odsunuto nebo vyhoštěno. Termín vyhoštění je používán zřejmě především v případech tzv. divokých odsunů. V žádném případě však nelze mluvit o vyhnání Němců.
J. Skalský