Podporujme prezidenta!
Podporujme prezidenta!
Ačkoliv naše média snaživě udávají, že pan prezident M. Zeman je ve sporu s K. Schwarzenbergem, ministrem zahraničních věcí, o jmenování nových vyslanců, zvláště pak údajně jde o paní L. Klausovou, jíž by prezident rád viděl jako vyslankyni na Slovensku, ve skutečnosti jde o něco jiného. I když jmenovat za vyslance ty kandidáty, které navrhuje K. Schwarzenberg, např. S. Vondru, který za sebou táhne asi půl miliardy za předražené služby, nebo P. Mareše, ultrapravicového politika, jehož vstřícnost k německým zájmům a k německé menšině v ČR, byla asi neoslyšitelným doporučením pro diplomatické služby, by ve skutečnosti jen bylo prodlužováním času schwarzenbergské zahraniční politiky i po další léta, kdy její architekt bude ve výslužbě.
O co tedy jde? O směrování naší zahraniční politiky. Tato by již neměla být tak přezíravá k našim národním a státním zájmům. Jen si vzpomeňme na projev premiéra P. Nečase před bavorským zemským sněmem, vzpomeňme si na slova K. Schwarzenberga v době prezidentské kampaně o vyhnání Němců, o tom, že Beneš a celá jeho vláda by dnes patřili za zločiny, jichž se dopustili, před haagský tribunál. Ale ještě další menší vzpomínku. Svého času náš ministr zahraničí nosil na klopě placku, kde byla uvedena věta: Putine, k noze! A dále něco podstatnějšího. Byl to „kníže“, který se mimořádně zasloužil o uznání kosovského lžistátu.
Snad jen v České republice je možné, aby její ministr zahraničních věcí v rozhovoru s německou novinářkou zcela nekrytě sdělil, že je Böhme, nikoliv Čech, a přitom dále zůstal ve své funkci, včetně místopředsedy vlády ČR. „Česká“ média dělala, jako by nic o tom nevěděla. Petr Nečas, předseda vlády ČR, tuto „drobnou“ lapálii přešel jednou větou. A nic se nestalo.
A právě s touto „politikou zahraniční“ by měl být konec. Pan M. Zeman, prezident republiky, je zárukou, jak pevně věříme, že napříště by měla být uskutečňována jen taková zahraniční politika, která by byla v souladu se základními českými životními zájmy.
Dr. O. Tuleškov